křečík Campbellův

 

Jelikož je chov Campbelláčků v ČR ještě "v plenkách", rozhodla jsem se (ač jsem začátečník) napsat pár svých poznatků o chovu těchto křečíků.

 

Povaha

  • Křečík Campbellův byl ještě nedávno považován za druh, který není vhodný na mazlíčka, protože je ke svému chovateli agresivní. Po více jak roce chovu a velkém množství spokojených nových majitelů i z řad mazlíčkářů můžu říci, že to není úplně pravda. Tento druh není agresivní, ale teritoriální - brání si své bydlení a když mu do něj někdo zasahuje, protestuje všemi dostupnými prostředky (intenzita je u každého jedince jiná). Pokud se s tímto člověk smíří a bude zvířátko respektovat a snažit se mu vyjít vstříc třeba tím, že ho bude z terária vyndávat ne rukou, ale například krabičkou, nebude mít s křečíkem problém a bude mít doma zvířátko, které je v ruce opravdové zlatíčko a narozdíl od křečka syrského nemá "vlastní hlavu", neutíká a neskáče z ruky (a to už od několikadenního mláděte). Pokud je pro někoho tato zásada zacházení problémem, neměl by si tento druh pořizovat.

 

Výběr zvířat

  • Křečík Campbellův je narozdíl od křečka syrského tvorem společenským. Zpravidla netíhne ke svému chovateli (pečlivých ochočováním od útlého věku lze tohoto křečíka bez problému ochočit stejně jako křečka syrského, ale stejně jako on nevyžaduje kontakt s člověkem), ale uvítá společnost dalších tvorů svého druhu. Pokud si tedy plánujete pořídit tohoto křečíka, zvažte i možnost skupinového chovu. 
  • Pokud si chcete koupit křečíka Campbellova (ať už jednoho, nebo skupinu), vždy chtějte jen křečíky s PP. Jakýkoliv křečík bez PP může mít mezi předky křečíka džungarského, což s sebou nese zvýšený výskyt nádorů. 
  • Pořizujete-li si skupinku a chcete-li ji mít trvale pohromadě, berte 2-3 křečíky stejného pohlaví, ideálně z jednoho vrhu. Po domluvě s chovatelem mohou být z různých vrhů za předpokladu, že ještě před odběrem se spolu skupinka sžije. Pokud chcete páreček, je nutné mít dvě různá bydlení a jedince dávat dohromady jen v době, kdy plánujete mít mladé, a samečka ještě před porodem oddělit.

 

Vybavení

  • Pro chov křečíků Campbellových je vhodný box nebo terárium, ne klec. Minimální rozměry dna jsou cca 60x30cm. 
  • Campbelláčci nejsou moc dobří šplhouni, vložená patra jsou téměř zbytečná (existují samozřejmě výjimky).
  • Křečíci Vám budou vděční, když jim do boxu přiděláte kolotoč (s pevnou podlahou a vstupem z jedné stravy).
  • Pokud chováte více křečíků, je dobré jim poskytnout několik úkrytů (květináče, dřevěné domečky, kartonové krabičky).
  • Samozřejmostí je skleněná nebo plastová napáječka a miska na krmení.
  • Pokud dáte křečíkům do klece plastový rohový záchůdek a do něj písek pro činčily, usnadníte si čištění klece, protože budou čůrat do něj.
  • Podestýlky dejte vyšší vrtstvu, křečíci rádi hrabou (alespoň 5cm), přidejte hrst sena a nebarvených natrhaných papírových ubrouků na stavbu hnízda.

 

Chov

  • Platí podobné zásady jako u chovu jiných křečků - ubikace by měla stát na klidném, tichém místě s teplotou 17-24 stupňů, vodu v napáječce je potřeba měnit maximálně jednou za dva dny (v létě denně), krmení musí obsahovat i bílkoviny (sušené krevety, kotěcí granule, vařený bílek....) atd.
  • Pokud chováte skupinu, je třeba neustále hlídat, jestli spolu všichni členové vychází. Pokud se objeví u některého křečíka kousance, je třeba oddělit jeho nebo agresora, pokud je pokousaných křečků víc. 

 

  • Chováte-li páreček nebo máte-li nějaké dotazy, neváhejte mě kontaktovat. Pokud budu vědět, ráda pomůžu, nebo dohledám odbornou radu jinde.